Ráda bych se s Vámi podělila o svou lásku – kočičky.
Celý svůj dosavadní život jsem je milovala a celý svůj dosavadní život jsem je nemohla mít. Ať už byly důvody jakékoliv. Na podzim roku 2008 jsem si konečně pořídila svou první kočičku – Aidu – tak ji pojmenovala její první paní. Narodila se 6.06.2008. Byla to dáma se vším všudy – krásná, tříbarevná, tajemná, rozmarná, prostě osobnost. Mnohému mne naučila, neustále mi dávala lekce. Milovala jsem ji – byla první a byla na to patřičně hrdá.
Bydlela jsem na venkově na Vysočině a tak jsem si občas jezdila na kozí farmu pro čerstvé sýry či jiné výrobky. A tam jsem v listopadu 2008 potkala další kočičku – byl to kocourek a byla to láska na první pohled. Jmenoval se Faris.
Podařilo se mi zjistit, že se jedná o plemeno Něvská maškaráda. Rozhodla jsem se, že bych tyto modrooké krásky chtěla chovat, tedy založit si chovnou stanici.
Mezitím se mi však ozvala paní Kubíková, která učí makrobiotiku a dala mi koťátko. Byla to opět kočičí holčička. Byla ohromně mazlivá a tak jí začala říkat Tulinka. Nechala jsem jí to jméno – Tula, Tulinka, nedokáže se nasytit mazlení. Narodila se 7.09.2008, dostala jsem ji v den zimního slunovratu. Tula je stále se mnou, už je jí 14 let…
A pak už přišla moje první chovná kočička až z Lotyšska – nezapomenutelná Carevna Katrin. Moc jsem ji milovala, byla úžasná… no a potom následovaly další kočičky a kocourci.
Bližší informace naleznete na mých kočičích stránkách: www.novy-vek.eu
Chcete-li obdivovat krásu něvských maškarád a sibiřských koček, naleznete na mém FB profilu hodně fotografií mých chovných koček, kocourů i miminek.